Archív | Demokratický střed RSS pre túto sekciu

  Výsledek slovenských voleb, které se budou konat v únoru 2020, zůstává sice ve hvězdách, ale základní rysy budoucího vývoje jsou vcelku čitelné. Lidem, kteří doufají v politickou změnu pod Tatrami, zatím příliš důvodů k optimismu nenabízejí.

  Před časem se ve slovenské politice rozmohla přímo nutkavá potřeba kandidovat v župních nebo komunálních volbách jako nezávislý. Souvisí to s rostoucí nedůvěrou občanů ke standardním stranám. Jenže takto demokracie fungovat nemůže.

  Slovenská justice se dlouhodobě potýká s nízkou důvěrou občanů. Má to své historické důvody, přičemž vinu nenesou zdaleka jen soudci.

  Současná slovenská vládní koalice se od svého ustavení na jaře 2016 neustále zmítá v nějaké krizi.

  Útoky slovenského premiéra Roberta Fica proti prezidentovi Andrejovi Kiskovi připomínají způsoby Vladimíra Mečiara. Oživováním jeho praktik ministerský předseda jen potvrzuje, že mečiarismus jako styl politiky stále na Slovensku neskončil.

  Před časem vládní koalice změnila dvoukolovou volbu předsedů krajů na jednokolovou. Zřejmě počítala s disciplinovaností svých voličů a roztříštěností opozice. Fatálně se zmýlila.

  Předseda parlamentu a šéf Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko na začátku srpna všechny zaskočil vypovězením koaliční smlouvy. Později přiznal, že ve sporu mezi ním a premiérem Ficem jde hlavně o boj o stejné voliče.

  Tlak slovenských vládních stran na prezidenta Andreje Kisku se stupňuje. Koalice přitom porušuje dekorum, které se v každé kultivovanější demokracii i v případě napjatých vztahů mezi vládou a prezidentem zachovává.

  Z organizačního hlediska se Slovensko během evropského předsednictví nedopustilo žádného přešlapu. Tím však výčet úspěchů končí.

  Příběh nedávno zesnulého Michala Kováče ukazuje, že klíčové není to, jaké má prezident pravomoci, nýbrž jakou je osobností.

  Miroslav Lajčák je pragmatik, který vždy upřednostňuje svou kariéru. Opsal oblouk od sovětské školy a komunistické oddanosti až k evropské a transatlantické rétorice. Za takového kandidáta na post generálního tajemníka OSN by se mělo Slovensko spíš stydět.